Odpad – a co dál?

Hlavní stránka / Příroda / Odpad – a co dál?

27.11.2015

Odpad – a co dál? Každý v České republice vyhodí 317 kilogramů odpadu za rok. Objem odpadu navíc celosvětově neustále narůstá. Odpad se hromadí v mořích, oceánech i kolem lidských obydlí. Za jak dlouho budeme žít na skládce?

Toxické plasty

Odpadu je takové množství, že bezprostředně ohrožuje nejen prostředí okolo lidských sídel, ale i podzemní vody a světové oceány. To zavání pořádným problémem, jelikož bez nekontaminované půdy a vody se zkrátka neobejdeme.

Obzvlášť dramaticky se znečištění projevuje ve světových mořích, kde se hromadí stále větší množství špíny.

Dokladem neúnosné míry znečištění je „ostrov odpadků“, který působením mořských proudů vzniká v severovýchodní části Tichého oceánu. Zde se na území o rozloze několika evropských států koncentruje stále více odpadků, zejména plastů. Ty se ve vodě rozemílají na mikroskopické částečky, mísí se s planktonem a postupně prostupují celé potravní řetězce.

Většina mořských živočichů v sobě údajně nosí stopové množství toxických plastů a nikdo není schopen odhadnout možné následky. A to tím spíš, že plastový odpad se ve vodě prakticky nikdy zcela nerozloží, je dokonce „trvanlivější“ než ropné skvrny.

Uhlobaroni a ropní magnáti jsou out, staň se popelářem

Odpad je velmi výnosným obchodním artiklem. Ač se to může zdát podivné, s odpadem se čile obchoduje a nákladní lodě s odpadky křižují světové oceány. S ukládáním odpadu je totiž potíž, je to velmi drahá věc, a tak odpad z vyspělých zemí často putuje legálními i nelegálními cestami do zemí třetího světa. Ty nemají tak důkladné předpisy na ekologické zacházení s odpadem a na jejich životní prostředí to má nezřídka tragický dopad.

Už to není jen len a kůže

Zatímco naši předkové měli většinu věcí denní potřeby vyrobenou z materiálů, které se v přírodě zase rozloží, dnešní výrobky se nejspíš nerozpadnou ani za sto let. V minulosti jsme byli zvyklí likvidovat si svůj odpad sami, a proto se i dnes setkáme s tím, že někteří, ať už z ignorance, nebo lenosti, odhazují odpadky po ulicích, odváží je do lesa nebo ládují kamna starými holinkami. Vzhledem k tomu, že značnou část odpadu tvoří plasty a další nerozložitelné materiály, zůstává odpad v lesích nebo příkopech po dlouhá léta.

Život na skládce

V České republice máme naštěstí relativně rozvinutý systém svozu odpadu, ale v mnohých zemích Evropy tomu tak ještě není. Příkladem může být jih Itálie, kde problémy s odpadem přetrvávají již několik desetiletí. Skládky tam na některých místech, např. v Neapoli, často hoří a vznáší se nad nimi štiplavý a jedovatý dým. Lidé se tak po celý život pohybují ve vysloveně toxickém prostředí.Množství odpadu ale přibývá celosvětově a některé rozvinuté státy jsou přímo rekordmany v produkci odpadu. V tomto ohledu je na tom Česká republika zdánlivě dobře – podle údajů Eurostatu patříme mezi čtyři státy s nejmenším množstvím odpadu na jednoho obyvatele; takový Dán toho zvládne vyhodit víc než dvakrát tolik. Na druhou stranu patříme mezi státy s nejnižší mírou recyklace a kompostování a naopak excelujeme v míře skládkování.


Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.