Jíme, abychom žili, nebo žijeme, abychom jedli? (o stravovacích preferencích)

Hlavní stránka / Pro učitele / Jíme, abychom žili, nebo žijeme, abychom jedli? (o stravovacích preferencích)

28.12.2017

Cíl aktivity: Žák ví, že jídlo, než se dostane na stůl, urazí poměrně dlouhou a finančně náročnou cestu. A že není samozřejmost se najíst.

Pomůcky: čtvrtky A4, kreslící potřeby, různé druhy čočky (hnědá, tmavě zelná, červená, černá – beluha), tekuté lepidlo (Herkules), předlohy mandal, připravené karty nebo komix „Čočka z pole na stůl“ (např. příprava půdy – setí – pletí – sklizeň – dosušování – čištění – třídění – balení – transport), uvařené aspoň tři druhy čočky, předpřipravené aspoň čtyři různé studené pokrmy z čočky (jeden červené čočky na sladko).

Pozn.: Ideální je začít tak, že čočku zařadíme do jídelníčku k obědu a změříme procento, které z celkově uvařené a naservírované čočky děti vrátí (nesnědí).

 

AKTIVITA 1 (Evokace – hra na mlsnou kozu):

Žáci sedí v kruhu a drží předpažené ruce spojené dlaněmi k sobě. Jeden žák jde stranou a představuje mlsnou kozu. Lektor ukryje drobný předmět do dlaně některého ze žáků. Mlsná koza přichází na volání „Mlsná kozo, pojď na zelí, máme dobrý kyselý…“ a snaží se uhodnout, kdo předmět skrývá. Párkrát se vystřídáme. Po hře diskutujeme, jak poznáme, že je někdo mlsný.

AKTIVITA 2 (Jídlo v pohádkách):

Ve skupinkách po třech, čtyřech žácích děti vymýšlí pohádky, kde nějakou roli hraje jídlo. Jejich úkolem je rychle nakreslit nápovědu na čtvrtku formátu A4. Po stanoveném čase děti představují obrázky a ostatní hádají pohádky. Jejich názvy zaznamenáme na tabuli a uvedeme jídlo, které se v pohádce objevuje. Očárkujeme, komu také chutná.

Příklady pohádek: Jak pejsek s kočičkou vařili dort, O Jeníčkovi a Mařence (O Perníkové chaloupce), Červená karkulka, Máša a medvěd, Sněhurka a sedm trpaslíků, Hrnečku, vař! … Pohádku „Jak pejsek s kočičkou vařili dort“ můžeme přečíst, je tam hodně druhů jídla … Ve kterých pohádkách je jídla nedostatek?

AKTIVITA 3 (Co umím uvařit):

Děti samostatně zapíší nebo nakreslí komixem postup při přípravě jednoduchého jídla, které sami umí. Aktivita může být připravena i tak, že si děti přinesou jednotlivé ingredience a jídlo připraví.

AKTIVITA 4 (Komunitní kruh – Které jídlo mám nejradši):

Děti postupně vyjmenovávají oblíbená jídla, opět je zaznamenáme na tabuli. Od koho nám jídlo nejvíc chutná? Co by se stalo, kdybych pořád jedl to moje oblíbené jídlo? Diskutujeme s žáky, co znamená, že jídlo má být vyvážené a pestré (obsahující ovoce, zeleninu, cereálie, obilniny, maso, ryby, drůbež, mléčné výrobky a tuky a oleje, vitamíny, stopové prvky), přiměřeného množství, pravidelně a s dostatkem tekutin. Jaký je důsledek, když něco z uvedeného nejíme?

AKTIVITA 5 (Čočka – u dětí neoblíbené jídlo):

Zazpíváme si nejsnadnější dětskou písničku „Ovčáci, čtveráci“. Hádanka: Co že to tam, vypásli? Vička (= vikev) a čočovička (= čočka) jsou bobovité (luštinaté nebo také vikvovité) rostliny. Je čočka uvedena mezi nejoblíbenějšími jídly? Proč (pravděpodobně) není? Představíme si čočku čtyř druhů (hnědá, tmavě zelná, červená, černá). Ukážeme ji dětem, necháme je vybrat, která jim je nejsympatičtější nebo nejlepší.

AKTIVITA 6 (Čočková mandala nebo obrázek):

Na čtvrtku si děti sami nakreslí jednoduché obrázky (strom, pes, sluníčko, dům) nebo mají předkreslené jednoduché mandaly nebo si podle předlohy sami mandalu předkreslí a pomocí naneseného lepidla a čočky ji ozdobí. Diskuse o hladu – v kterou denní dobu nebo při jakých aktivitách mám největší hlad?

AKTIVITA 7 (Cesta čočky – skládání komixu):

Úvodní informace – čočku člověk pěstoval již jako raný zemědělec v neolitu. Původem je ze Středomoří. Nejžádanější luštěnina. Většina čočky se pěstuje ve Španělsku, na severu Afriky, v Indii, Pákistánu, Chile a v Etiopie (tam byla ve středověku potravinou chudých, naopak na severu Evropy potravinou bohatých), největším producentem a vývozcem čočky je však Kanada. Aktuální cena: 50 až 70 Kč za 1 kg (podle druhu).

AKTIVITA 8 (Ochutnávka – Vím, co jím):

Děti ochutnávají různé druhy uvařené (dále neupravované) čočky a sestavují žebříček nejlepší (3 body) – nejhorší (0 bodů). Dále ochutnávají ochucené pokrmy – vyberou nejchutnější.

AKTIVITA 9 (Reflexe – komunitní kruh):

Jsem vybíravý/-á v jídle? Proč? Můžou si jako my všude na světě lid vybírat, co budou jíst? Proč? Je správné vyhodit jídlo? Proč? Kam patří jídlo, které nesníme? Proč?

 

Doplňkové aktivity k projektu:

– Odpočítáme 500 zrn, zvážíme je a určíme, kolik váží jedno zrnko. Nejprve odhad, potom měření!

– Změříme objem suché čočky, poté ji namočíme a změříme, o kolik nabobtná.

– Spočítáme, kolik zrnek potřebujeme na jednu porci.

– Necháme čočku naklíčit.

– Pokrmy: naklíčená do salátu, uvařená s dušenou mrkví a vajíčkem, červená se nemusí namáčet (namáčením ostatních druhů čočky předcházíme nadýmání).

– Spočítáme, za kolik korun jsem vyhodili čočku od oběda.

– Pěstování čočky: Čočku jedlou necháme naklíčit a vysejeme do hlinitopísčité vápnité půdy, sejeme od dubna do řádků 125 až 250 mm, hloubka setí 30 až 40 mm (podle velikosti semen). Čočka má ráda teplo a světlo, jako osivo dobře poslouží běžná čočka z obchodu (nepředvařená, neloupaná) – ne červenou, ta je už oloupaná. Pozorujeme tvar a barvu květů (je samosprašná). Počáteční růst rostlin je pomalý. Sklízíme, když jsou 2/3 lusků vyzrálé a hnědnou (pokosit a nechat doschnout zavěšené pod střechou, semena je nutné očistit a dosušit).


Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.