To radši nečtu - o značení potravin
Hlavní stránka / Pro učitele / To radši nečtu - o značení potravin
Cíl lekce: Žák ví, z jakých základních složek se skládá výživa, a zná jejich podíl. Žák ví, že při nákupu potraviny může zjistit její složení a výživové údaje a zná hologramy pro označování potravin.
Věková skupina: od 5. třídy ZŠ výše
Časový rámec: cca 2 vyučovací hodiny
METODICKÝ POSTUP
AKTIVITA 1 (Evokace – Hlasování nohama) – 10 minut
Kupuji jen to, co mi chutná.
Sleduji a ochutnávám novinky.
Složení mě nezajímá, hlavně že mi to chutná.
Doma navrhuji, co koupíme.
Doma připravuji společná jídla (oběd, večeři apod.).
Svačinu do školy si připravuji sám/sama.
Jídlo doma vždy dojídám.
Jídlo ve školní jídelně vždy dojídám.
AKTIVITA 2 (Výživové údaje – Fakta1) – 15 minut
Žáci vyhledají na oblíbeném potravinovém výrobku výživové údaje a zapíší je na list papíru. Např.
Tyčinka Fitness 23,5 g
- Energie: 332 kJ
- Tuky: 1,6 g
- Sacharidy:12g, z toho cukry 2,3 g
- Vláknina: 5,7 g
- Sůl: 1,7 g
AKTIVITA 3 (Puzzle – Fakta2) – 20 minut
Na papíry formátu A4 a tří různých barev napíšeme fakta (viz např. níže), rozstříháme je na přiměřeně velké části a zamícháme. Žáci ve skupinách složí jednotlivá fakta a výživová doporučení. Na závěr je přečtou a případně diskutují.
Voda je základ pro přežití organismu, její nedostatek vede ke smrti během několika dní.
Dítě na druhém stupni ZŠ potřebuje denně přibližně 60 ml vody na 1 kg hmotnosti.
Energetická potřeba se výrazně mění s věkem a životními okolnostmi (horečka, aktivita…).
Potřeba energie pro dítě 13 let: polovina na základní funkce organismu, desetina na růst, čtvrtina na pohyb.
Energetický příjem se více vztahuje k povrchu těla než k hmotnosti, závisí na růstu a výdeji.
Puberťák s hmotností 35 kg potřebuje cca 10.000 kJ denně (asi 330 kJ/kg na den).
Denní energetickou potřebu bychom měli pokrýt cca desetinou z bílkovin, polovinou ze sacharidů a třetinou z tuků
Z 1 g tuku získáme 33,5 kJ, z 1 g bílkovin nebo sacharidů 16,7 kJ.
Sacharidy jsou základním zdrojem energie.
Nejvýhodnější jsou bílkoviny z vaječného bílku a masa.
Poměr živočišných a rostlinných bílkovin má být ve stravě přibližně půl na půl.
Příjem soli nemá překročit 5 g denně.
Každý den aspoň 20 g vlákniny.
AKTIVITA 4 (Vážíme, měříme, počítáme – vláknina, voda, bílkoviny) – 20 minut
100 g jablka obsahuje přibližně 2,5 g vlákniny. Žáci ve skupinách zváží jablko a vypočítají množství vlákniny v jednom jablku. Dále vypočítají, kolik takových jablek stačí k dennímu pokrytí potřeby vlákniny (20 g).
Žáci vypočítají a odměří, jaké množství vody pokryje denní potřebu těla (60 ml vody na 1 kg hmotnosti).
Žáci vypočítají, kolik drůbežího masa pokryje jejich denní potřebu živočišných bílkovin (100 g masa obsahuje 23 g bílkovin).
Žáci vypočítají, kolik čočky pokryje jejich denní potřebu rostlinných bílkovin (100 g čočky obsahuje 26 g bílkovin).
AKTIVITA 5 (Diskuse – Kolik čeho jíme?) – 25 minut
Žáci porovnají jednotlivé potraviny z aktivity 2, případně z relevantních zdrojích vyhledají výživové hodnoty běžných jídel, případně od vedení jídelny (pozvání do hodiny) zjistí, na základě čeho se tvoří jídelníček ŠJ, co je spotřební koš a zda produkce jídelny odpovídá výživovým doporučením.