Jak vznikají zákony?

Hlavní stránka / Svět / Jak vznikají zákony?

30.11.2015

Jak vznikají zákony? Dennodenně o politice slýcháš v televizi, rádiu, novinách, na internetu nebo doma u večeře. Je to zdánlivě neznámý svět, který se odehrává kdesi daleko v Parlamentu, ve vládě nebo na Hradě. Co to tam tedy ti pánové dělají? A týká se nás to vůbec?

Jednou z hlavních funkcí státu je určovat pravidla společného soužití všech jeho obyvatel a vymáhat jejich dodržování. Tato pravidla vymezuje Ústava a jí podřízené zákony vznikající v námi voleném Parlamentu. Všechny tyto předpisy jsou dohromady sdruženy v tzv. Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Drobnější rozhodnutí, například na co bude tvá obec dávat peníze nebo co se kde postaví, pak provádí místní zastupitelstva formou nařízení a vyhlášek.

A co já s tím?

Možná se ti zdá, že to vše jde  mimo tebe, je to ale  jen zdání. Zákony nevznikají pouze proto, aby bylo podle čeho soudit zloděje a vrahy. Stát jimi  nastavuje podmínky fungování čehokoli.

Zcela bezprostředně se tě například týká Školní zákon, který kromě jiného  určuje povinnou devítiletou školní docházku. Ačkoliv se ti to třeba  nezamlouvá, základní školu  absolvovat musíš.  Pokud do školy chodit nebudeš, může stát tvoje rodiče popotahovat za „ohrožení mravní výchovy dětí a mládeže”, což je trestný čin, za který rodičům hrozí  až  pět let vězení.

Jak takový zákon vzniká?

Vzniku zákonů a jejich schvalování se říká legislativní proces. Hlavní slovo při přípravě zákonů má Poslanecká sněmovna, jedna ze dvou částí (tzv. komor) Parlamentu. Návrhy zákonů může Poslanecké sněmovně předkládat vláda, jednotliví poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud bys chtěl zrušit povinnou školní docházku, musíš nejdřív přesvědčit někoho z nich, ať tvůj návrh zkusí prosadit.

Nejčastěji vznikne návrh zákona v Poslanecké sněmovně, kde ho zpracovávají a upravují k tomu určené výbory poslanců, a dále je postupně projednáván ve třech tzv. čteních, během kterých může být vrácen k dalším úpravám nebo zcela zamítnut. Projde-li zákon zdárně sněmovnou, čeká ho projednávání v Senátu, který ho může zamítnout nebo navrhnout jeho změny. V takovém případě se zákon vrací zpět do sněmovny, která ovšem může námitky Senátu přehlasovat. Obdobně je tomu v případě prezidenta, který může uplatnit své právo veta (vrátit k projednávání sněmovně), poslední slovo mají ale opět poslanci, kteří mohou přehlasovat i námitky samotného prezidenta.

Pokud navrhovaný zákon zdárně dospěje až do této fáze, je po podpisu prezidentem, předsedou vlády a předsedou sněmovny zařazen do Sbírky zákonů a nabývá platnosti.

Cítíš se spíš zmatený než poučený a zdá se ti to zbytečně komplikované?

Legislativní proces je opravdu trochu složitý, ale jeho cílem je zaručit, aby byly nové právní předpisy důkladně zkontrolovány a neprošly ty nevhodné a špatně připravené.

Dá se předpokládat, že za nevhodný by poslanci, senátoři a prezident považovali i tvůj návrh na zrušení povinné školní docházky. V tom případě ti nezbude nic jiného než se přestěhovat do nějakého ze států, kde tato povinnost zatím neplatí. Vzhledem k tomu, že takové státy jsou na světě pouze čtyři -  Omán, Kambodža, Bhútán a Šalamounovy ostrovy, nemáš mnoho možností na výběr.


Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.